rutland ježek, advokátní kancelář

 

AKTUALITY

20.11.2017 rutland ježek advokátní kancelář k novým povinnostem při evidenci skutečných majitelů právnických osob v České republice od 1. 1. 2018 Číst více

rutland ježek, advokátní kancelář si dovoluje pozvat své klienty a přátele na již osmý vánoční večírek. Číst více

15.11.2017 rutland ježek advokátní kancelář k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Zásadní změny v ochraně osobních údajů v České republice a nebo jen přirozený vývoj a reakce na technologickou revoluci? Číst více

17.10.2017 rutland ježek, advokátní kancelář byla opět zařazena do uznávané výroční publikace IFLR1000 (2018), která je mezinárodním nezávislým průvodcem předních advokátních kanceláří zabývajících se v daném regionu obory finančního práva. Číst více

15.6.2017 Svěřenské fondy v České republice ve zkratce od české advokátní kanceláře rutland ježek Číst více

13.3.2017 Nejdůležitější změny v českém právu v roce 2017 přináší aktuální informace od partnera advokátní kanceláře rutland ježek... Číst více

Starší aktuality

 

 

Kontakt

Nejdůležitější změny v českém právu v roce 2017

13.3.2017 Nejdůležitější změny v českém právu v roce 2017 přináší aktuální informace od partnera advokátní kanceláře rutland ježek...

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZMĚNY V ČESKÉM PRÁVU PRO PODNIKATELE V ROCE 2017

 

V roce 2017 nabyly účinnosti první změny velké soukromoprávní reformy českého práva z roku 2014. Lze očekávat, že další změny budou následovat, aby byly napraveny některé kritizované nedostatky a proto je nutné legislativní změny pravidelně sledovat. Jaké nejdůležitější změny čekají podnikatele v roce 2017 a následujících letech?

 

Zástupci zaměstnanců opětovně do dozorčích rad akciových společností

 

Povinný zástupce zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti byl zrušen v roce 2014. Po třech letech je však opětovaně zaveden do českého práva, a to pro akciové společnosti s více než 500 zaměstnanci. Akciové společnosti musí nejpozději do 15.1.2019 uvést své stanovy a složení dozorčí rady do souladu s opětovně přijatou povinností mít v dozorčí radě jednu třetinu členů volených zaměstnanci. Pokud společnost tuto povinnost nesplní, a neučiní-li tak ani v dodatečné lhůtě po výzvě rejstříkového soudu, může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

 

Plná moc nemusí mít formu notářského zápisu

 

Nový občanský zákoník vyžadoval, aby v případech, kdy se vyžaduje pro právní jednání forma veřejné listiny, měla tuto formu i plná moc. Praxe si vynutila, aby tento zákonem stanovený požadavek nebyl ze strany soudů respektován a aby byly akceptovány i plné moci s ověřeným podpisem. Od roku 2017 byla tato praxe zlegalizována a nadále postačí v případech, kdy se vyžaduje pro právní jednání forma veřejné listiny, pouze plná moc s úředně ověřeným podpisem.

 

Povinná registrace svěřenských fondů

 

Svěřenské fondy si postupně nachází své místo v české praxi. Od 1.1.2018 bude účinná nová právní úprava svěřenských fondů, která zavádí povinnost zápisu svěřenských fondů do veřejného rejstříku. Svěřenský fond vznikne teprve zápisem do příslušného rejstříku. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a teprve následně se do rejstříku zapíše. Do evidence svěřenských fondů se zapíše nejen svěřenský fond, ale také další údaje, včetně určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu. Identita obmyšleného bude zapsána pouze do neveřejné části evidence, která bude k dispozici pouze zákonem určeným orgánům a úřadům. U svěřenského fondu, který vznikl před 1.1.2017, musí být podán návrh na zápis do evidence svěřenských fondů nejpozději do 30.6.2018, jinak správa svěřenského fondu zanikne.

 

Bez předkupního práva k spoluvlastnickému podílu na nemovité věci již jen v roce 2017

 

Od roku 2018 bude opětovně platit zákonné předkupní právo spoluvlastníků k nemovité věci. Předkupní právo se opětovně uplatní u veškerých převodů s výjimkou převodu podílu na osobu blízkou. Spoluvlastníci se však budou moci svého předkupního práva vzdát. Vzdání se bude mít účinky i pro právní nástupce spoluvlastníka, který se předkupního práva vzdal (tj. následné majitele podílu původního spoluvlastníka). Informace o tom, že se spoluvlastník vzdal předkupního práva, se bude zapisovat do katastru nemovitostí. Tři roky trvající stav od roku 2014, kdy spoluvlastníci nemovitostí nemohou ovlivnit, kdo bude jejich novým spoluvlastníkem, bude proto trvat pouze do konce roku 2017. Poté již budou moci spoluvlastníci nemovitosti opětovně zabránit převodu na nechtěnou osobu tím, že využijí svého předkupního práva. Nadále ale neovlivní převody v rámci blízkých osob.

 

Jistota za nájem bytu a domu

 

Peněžitá jistota, která může být sjednána mezi nájemcem a pronajímatelem v souvislosti nájmem bytu nebo domu byla snížena z maximálně šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek. Do maximální výše jistoty se nepočítají zálohy na služby. Nová maximální výše jistoty se bude týkat pouze nájemních smluv uzavřených od 28.2.2017, resp. kaucí sjednaných po tomto datu.

 

Zrušení zákazu započtení proti pohledávce na mzdu, plat nebo odměnu zaměstnance

 

Ustanovení o možném zápočtu pohledávky na mzdu, plat, odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu bylo od 28.2.2017 zrušeno. Znamená to, že nově již nebude možné v pracovněprávních vztazích provést započtení. Nadále bude možné provádět srážky pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy zaměstnance, ovšem bez stanoveného limitu do poloviny mzdy.

 

Rozšířená trestní odpovědnost firem a nutnost zavedení compliance programů

 

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozšířila počet trestných činů, které mohou spáchat firmy z původních 84 přibližně na 200. Společnosti budou moci být nově stíhány i např. pro pomluvu. Principielně platí oproti původní právní úpravě, že společnosti budou moci být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Společně s širší možností kriminalizace chování společností přináší nová právní úprava také možnost vyvinění, tedy možnost ukončení trestního stíhání, pokud firma prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. K vyvinění by neměl stačit pouhý etický kodex, ale mělo by se pokud možno jednat o komplexní compliance program, který bude obsahovat pravidelné školení pro zaměstnance, vnitřní systém pro oznamování protiprávního jednání a další kontrolní mechanismy. Stávající tresty, které mohou být právnických firmám uloženy, zahrnují kromě samotného zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitého trestu, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí a uveřejnění rozsudku, nově také ochranné opatření ve formě zabrání části majetku.

 

Daň z nabytí nemovitých věcí

 

Od konce roku 2016 je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí výlučně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci a není již možné si smluvně sjednat, zda daň zaplatí prodávající nebo kupující. Taktéž bylo zrušeno ručení za nesplnění uhrazovací povinnosti druhou smluvní stranou.

 

Nový zákon o přestupcích

 

Od 1.7.2017 sjednotí nový přestupkový zákon pod jednotný pojem „přestupek" vedle stávajících přestupků fyzických osob i jiné správní delikty fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Zákon podstatně zvyšuje pokuty a upravuje nové přestupky, jako například znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Za urážku úředníka bude nově hrozit pokuta až 10 tisíc korun. Odpovědný za přestupek bude i organizátor, návodce nebo pomocník pachatele a u závažnějších přestupků se prodlouží promlčecí doba na jejich projednání z jednoho na tři roky. Nový přestupkový zákon bude nadále vycházet ze stávajícího stavu, tj. zachovává subjektivní odpovědnost fyzické osoby a objektivní odpovědnost právnické osoby s tím, že je možné se při prokázání zákonem stanoveného liberačního důvodu této odpovědnosti zprostit, kdy zároveň přejímá řadu institutů trestního práva a obě úpravy se tak velmi sbližují.

 

Změny v pracovním právu

 

Předpokládá se, že v létě 2017 nabude účinnosti velká novela zákoníku práce, která by měla více vycházet vstříc zaměstnavatelům, zároveň ale chránit zaměstnance. Zavádí například nový institut vrcholového řídícího zaměstnance. Do této kategorie budou spadat lidé, kteří jsou přímo podřízení řídícímu orgánu společnosti, a dále ti, kteří podléhají přímo tomuto zaměstnanci. Další podmínkou je dosažení smluvní mzdy alespoň ve výši 75 tisíc korun. Maximální týdenní pracovní doba takových zaměstnanců bude 48 hodin, budou si ji sami rozvrhovat a také nebudou mít nárok na příplatky. I běžní zaměstnanci si pak podle novely budou moci převádět dovolenou do dalšího období. Zjednodušuje se také doručování písemností. Poštu bude moci zaměstnavatel zvolit už jako druhou variantu, pokud se mu nepovede předat zaměstnanci například výpověď na pracovišti. Novinkou je úprava práce z domova (tzv. home office či home working), kdy zákon zavede pro zaměstnavatele mimo jiné povinnost proplácet zaměstnancům náklady, které jim v souvislosti s prací z domova vzniknou.

 

Změny v insolvenčním právu a vstřícnější podmínky pro dlužníky

 

Od 1.6.2017 by mělo dojít k zjednodušení práce insolvenčních soudů a přesunutí části jejich agendy na insolvenční správce prosazuje další novela insolvenčního zákona. Insolvenční zákon by měl nově více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů a ruší automatickou publicitu všech návrhů. Soudy budou nově moci podezřelý návrh před samotným zveřejněním v rejstříku předběžně posoudit a zneužívající návrh přímo odmítnout.

 

Na rok 2017 je plánovaná také další novela insolvencí, která má umožnit dostupnější oddlužení i pro ty, kteří by na něj za současných podmínek nedosáhli a kteří se dostali do dluhové pasti, a to prostřednictvím zpřístupnění institutu oddlužení širšímu okruhu poctivých dlužníků za současného zapojení těchto dlužníků do transparentní ekonomické činnosti. Nově má být oddlužení rozděleno do tří kategorií podle toho, kolik je dlužník schopný zaplatit. Podle prvního modelu stačí, pokud dlužník do tří let uhradí více než 50 procent pohledávek. Druhá varianta je stejná jako dosavadní, tedy oddlužení skončí, zaplatí-li dlužník během pěti let 30 procent pohledávek. Třetí způsob prodlužuje proces oddlužení na sedm let a umožní smazat dluhy, i pokud dlužník nezaplatí ani 30 procent pohledávek. Do nového procesu oddlužení bude moci vstoupit každý bez ohledu na výši dluhů pod podmínkou, že tím nebude sledovat nepoctivý záměr. Třeba že dluhy vznikly uzavřením půjčky, o které dlužník předem věděl, že ji nebude splácet. Tato navrhovaná změna je velice diskutovaná a zejména mezi věřiteli se proti této změně objevuje kritika.

 

Pro více informací:

 

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

partner

 

rutland ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail:
www.rutlandjezek.com

Tématické zařazení:

 » Aktuality